Mourinka v novém domově

Uplynul čas, kdy koťátka bydli u rodičů, a nastala chvíle stěhování.. V chovné stanici se prohánělo 7 koťátek od dvou maminek. A evidentně se kočičí máma starala a čistila i kotě své kámošky. Inu, jedna velká báječná rodina. Zde jsou mladší bráchové.

Hned po příjezdu si Mourinka očichala přepravku, jako by tušila.. Pak se ještě poprala s úžasným Messim, přeprala i Mickyho, zatímco Mia vrněla spokojeně v náručí každého dobráka. Micky si pak ustlal na záchodku a Mourinka v pelíšku. Nastalo loučení a Mourinka bez odporu zkoumala vnitřní prostor přepravky a působila naštěstí velmi klidně. Něco přes hodinu a půl cesty zvládla na výbornou, podřimovala.

Připravený byt se na Mourinku určitě už těšil a Mourinka zvídavými kroky prozkoumala kuchyň a postupně i obyvák. Těšilo mne, že mne brala jako spojence, protože když se ji něco nezdálo, schovávala se v mé blízkosti. A když jsem přešel  z kuchyně do obyváku, šla ihned se mnou. Všude mne následovala. Když jsem si lehl na sedačku, vtísnila se mezi mne a opěrku a začala vrnět. To mne potěšilo opět, protože vrnění bylo docela časté. Pak si i chvíli hrála s pírkem na tyčce, ale stále nejevila zájem o vodu, jídlo ani záchod.

Následovalo i více než dvouhodinové spaní. Pak se se mnou zas vítala a mňoukla mi, že má na něco chuť. Dal jsem ji kousek pasty, kterou evidentně miluje. Úplně ožila a chvíli to vypadalo, že pozře i mne. Ale úskokem jsem si zachránil prst a nabídl ji pamlsek Dokas kuřecí sendvič. Je sice malinký, ale i tak jsem dával pozor, aby si s ním poradila. Podařilo se jí ho rozkousnout a bylo jasné, že toto bude oblíbená věc. No a protože s jídllem roste chuť, vrhla se i na granulky. Mohla si vybrat Royal Canin pro mainské koťata nebo kuřecí Applaws, který také zvítězil ve volbě.. Paštiku Kippy už jen pověstně zahrabala na horší časy. Pak zase šup na záchodek a pro spokojenost už chybělo se jen napít z fontánky, ale asi zatím není žizeň.

Později se konečně i napila a taky si zkusila první zprávu na počítači. Napsala: " é=9íééééééé89999999", jednou možná slavnou větu :)